Pěkně měkké a šťavnaté! Takové jsou naše sušené hrušky.
Neobsahují přidaný cukr a stejně jsou pěkně slaďoučké. Hrušky neobsahují téměř žádný tuk, takže je můžete mlsat po celý den bez výčitek. Obsahují naopak velké množství vitamínů a minerálů, a dokonce mají 2x víc vlákniny než jablka.
„Pěkně měkké a šťavnaté!Takové jsou naše sušené hrušky. Neobsahují přidaný cukr a stejně jsou slaďoučké. Hruš...
45 Kčod 39 Kč
skladem
Detail
Kdysi zdobily snad každou zahradu. Pak nastal útlum, ale dnes zažívají hrušky svůj zasloužený comeback. Ukazuje se, že tyto měkké, zralé a šťavnaté plody dokáží s naším zdravím hotové divy. V první řadě je to díky rozpustné a nerozpustné vláknině, které často v našem jídelníčku chybí. Hruška v sobě skrývá i řadu vitamínů a minerálů, které jsou součástí všech životně důležitých dějů v našem organismu.
1. Hrušky neobsahují sodík, který je zodpovědný za zadržování vody v těle.
2. Sušené hrušky mohou někomu připomínat chuť delikátních fíků, záleží na odrůdě, a těch je hodně.
3. Vápník, draslík, hořčík, fosfor, jód, měď a železo patří k tomu nejcennějšímu, co hrušky nabízejí.
4. Vitamíny A, C, B1, B2, B3 a B6, plus sacharidy, pektiny, antioxidanty a přírodní silice, které toto ovoce obsahuje, prospějí našemu fyzickému zdraví i duševní pohodě.
5. Proteinů a tuků v nich najdete relativně málo.
6. Ve srovnání s jablkem obsahuje dvakrát více vlákniny.
Můžete je mlsat samotné, ochutit jimi ranní ovesnou kaši, nebo je nadrobno nadrtit a použít jako sladidlo do pečeného moučníku. Pokud balíte zavazadla na dovolenou, vezměte si místo tradičních sladkostí sušené hrušky. Nezaberou tolik místa a rychle zaženou hlad. A to nejdůležitější: je to dar přírody, takže jsou zdravější než průmyslově vyráběné sladkosti.
Sušené hrušky mají jednu velkou výhodu: čerstvé se často rozmačkají a jsou náchylné na otlačení. Sušené nejsou co do složení v ničem ošizené, ale mnohem lépe se skladují a nesrovnatelně déle vydrží, jejich trvanlivost je obdivuhodná.
Traduje se, že když se na venkově narodil syn, zasadil hospodář na zahradě hrušeň, v případě holčičky to byla jabloň. Seschlé plody hrušek byly objeveny během archeologických nálezů z doby bronzové, ale vědci tipují, že na naší planetě zapustily kořeny ještě dříve. K nadšeným pěstitelům hrušní patřil i římský vojevůdce a panovník Gaius Julius Caesar. Lze předpokládat, že tento excelentní monarcha by jen těžko ztrácel čas s něčím, co by nepovažoval za významné. Dnes existuje zhruba půldruhého tisíce kultivarů, které se rozdělují na letní, podzimní a zimní.