Slunečnicové semínko

Vše o Slunečnicovém semínku

Dozrávají na podzim, mlsáme je jen tak, samotné, a v zimě je sypeme sýkorkám do krmítka. Ano, řeč je o slunečnicových semínkách. Obsahují hodně vitamínu E, kyselinu listovou, kyselinu linolovou a také vlákninu. Říká se, že jsme to, co jíme. Pokud se chceme cítit fit a vypadat mladistvě, je dobré mít slunečnicová semínka po ruce. A uzobávat.

Tak jako slunečnice každým dnem

První slunečnice vykvetly před mnoha sty lety ve žhavém Mexiku a teprve ve středověku jsme je v Evropě viděli na vlastní oči. Rostlina potřebuje hodně slunce a je jedním z nejkrásnějších symbolů léta. Věděli jste, že z jednoho květu lze sklidit 1 000 až 2 000 semínek? Fantastický výsledek!

Nutriční profil zblízka

1.    Vápník, hořčík, železo, selen, fosfor, lecitin a zinek patří k tomu nejcennějšímu, co semínka obsahují

2.    Významné jsou také bílkoviny, vláknina, stopové prvky a antioxidanty

3.    Kyselina listová (B9), B1, B5 a vitamín E, kterých je v semínkách dostatek, jsou nepostradatelné pro bezchybné fungování našeho organismu

4.    Téměř polovinu obsahu tvoří zdravé tuky, tedy nenasycené mastné kyseliny

Někdo dává přednost semínkům vyloupaným, jinému tmavá slupka nevadí. Jestliže chcete, aby pro vás byla stravitelnější, namočte je do vody nebo je nechte mírně naklíčit. Slunečnicová semínka se nejčastěji přidávají do kaší, jogurtů, pomazánek, zeleninových salátů nebo do chleba.

Pro zpestření si pochutnejte na slunečnicových semíncích v čokoládě, jogurtu nebo karobu.

To „nej“ o slunečnici

V jedné písni se zpívá „Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem…“ – nejde o fantazii básníka, nýbrž o věrný popis reality. Dokud je rostlina mladá, natáčí se směrem ke slunci. Přestane, když květ dosáhne maximální velikosti a ztěžkne: v tu dobu může mít v průměru až čtvrt metru. Zahrádky našich prababiček zdobily hlavně žluté krasavice s tmavým středem. Odborníci ale vyšlechtili i odrůdy velmi světlé nebo sytě hnědé. Některé kultivary mají na výšku 30 centimetrů, jiné až 4 metry.