Slunečnicové semínko loupané VELKÉ

Vše o slunečnicových semínkách

Dozrávají na podzim, mlsáme je jen tak, samotné, a v zimě je sypeme sýkorkám do krmítka. Ano, řeč je o slunečnicových semínkách.

Tak jako slunečnice každým dnem

První slunečnice vykvetly před mnoha sty lety ve žhavém Mexiku a teprve ve středověku jsme je v Evropě viděli na vlastní oči. Rostlina potřebuje hodně slunce a je jedním z nejkrásnějších symbolů léta. Věděli jste, že z jednoho květu lze sklidit 1 000 až 2 000 semínek? Fantastický výsledek!

Někdo dává přednost semínkům vyloupaným, jinému tmavá slupka nevadí. Jestliže chcete, aby pro vás byla stravitelnější, namočte je do vody nebo je nechte mírně naklíčit. Slunečnicová semínka se nejčastěji přidávají do kaší, jogurtů, pomazánek, zeleninových salátů nebo do chleba.

Pro zpestření si pochutnejte na slunečnicových semíncích v čokoládě, jogurtu nebo karobu.

To „nej“ o slunečnici

V jedné písni se zpívá „Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem…“ – nejde o fantazii básníka, nýbrž o věrný popis reality. Dokud je rostlina mladá, natáčí se směrem ke slunci. Přestane, když květ dosáhne maximální velikosti a ztěžkne: v tu dobu může mít v průměru až čtvrt metru. Zahrádky našich prababiček zdobily hlavně žluté krasavice s tmavým středem. Odborníci ale vyšlechtili i odrůdy velmi světlé nebo sytě hnědé. Některé kultivary mají na výšku 30 centimetrů, jiné až 4 metry. Slunečnice se odpradávna pěstuje i jako vydatné krmivo pro dobytek.