Z makadamů se nevyhodí ani skořápka — topí se s nim

Naposledy aktualizováno 9. 10. 2026 autorem Pavlína

Když si koupíte makadamové ořechy, dostanete krásná, kulatá, máslově jemná jádra. Neuvidíte ale to podstatné: dvě třetiny toho, co na stromě vyrostlo, zůstaly v provozovně. Je to skořápka. Tak tvrdá, že ji běžný louskáček nezvládne, a tak výhřevná, že se s ní dá topit jako s uhlím.

Pěstitelé to vědí dávno. Podle průzkumu Mezinárodní rady pro ořechy a sušené ovoce (INC) o udržitelnosti v oboru se v Brazílii prázdnými skořápkami makadamií topí, aby provozovny získaly teplo, a ořechy ve skořápce se suší sluncem. V Austrálii a na Havaji jdou ještě dál: ze skořápek vyrábějí elektřinu.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Skořápka tvoří zhruba dvě třetiny hmotnosti makadamových ořechů. Na každý kilogram jader zbydou přibližně dva kilogramy skořápek.
• Je to nejtvrdší skořápka mezi ořechy. K rozlousknutí je potřeba síla 1 800 až 4 000 newtonů, jako kdyby na ořech stoupl člověk vážící dvě až čtyři metráky.
• Skořápka hřeje zhruba jako kvalitní hnědé uhlí nebo dřevěné pelety, kolem 20 MJ na kilogram.
• Provozovny skořápkami topí v kotlích a suší jimi čerstvě sklizené ořechy.
• V australském Gympie běží od roku 2003 první elektrárna na makadamiové skořápky na světě.
• Co se nespálí, skončí jako biochar, aktivní uhlí, mulč nebo plnivo do plastů. Australský svaz pěstitelů tvrdí, že se využije 100 % sklizeného ořechu.

Makadamový ořech, který je hlavně skořápka

Makadamový ořech má tři vrstvy. Na povrchu je zelená vláknitá slupka, pod ní tvrdá dřevitá skořápka a teprve uvnitř krémově bílé jádro.

Slupka se odstraňuje hned na farmě a podle technického listu INC se obvykle vrací do sadu jako organický mulč. Skořápka putuje s ořechem do provozovny, kde se louská.

Podle statistické ročenky INC 2025 svět v roce 2025 vypěstoval zhruba 344 000 tun makadamií ve skořápce, ze kterých bylo 95 000 tun jader. Jádro je tedy jen něco přes čtvrtinu hmotnosti. Australský svaz pěstitelů uvádí, že ze zdravých ořechů ve skořápce se v posledních letech získá 34 až 35 % jader, a výzkum Hort Innovation počítá se skořápkou na 65 % hmotnosti.

Ať tak, či onak: dvě třetiny makadamie tvoří skořápka. Na celosvětovou úrodu to dělá přes 200 000 tun skořápek ročně. To je obří hromada materiálu, který by se jinak musel někam odvézt.

Proč je skořápka tak tvrdá

Australští pěstitelé o makadamii mluví jako o „nejtvrdším ořechu na rozlousknutí“. Není to marketing, ale fyzika.

Němečtí vědci z Univerzity ve Freiburgu skořápku v roce 2014 podrobně změřili. Podle jejich studie v časopise PLOS ONE je k rozlousknutí potřeba síla 1 800 až 4 000 newtonů, v průměru kolem 2 360 newtonů. Pro představu: to je, jako by na ořech stoupl člověk vážící 180 až 400 kilogramů. Skořápka je silná 1 až 4 milimetry a materiál, ze kterého je, má podobnou pevnost v tahu jako žíhaný hliník. Vědci ji dnes zkoumají jako vzor pro materiály odolné proti nárazu.

Proto se makadamie skoro vždy prodávají loupané. Pěstitelé je louskají ocelovými válci a předtím je musí pořádně vysušit, aby se jádro uvnitř trochu smrštilo a odlepilo od skořápky. Teprve pak jde louskat tak, aby jádra zůstala celá. Pokud jste někdy viděli makadamie ve skořápce se zářezem a kovovým klíčkem, je to přesně tenhle problém, jen vyřešený za vás.

Více o původu a vlastnostech ořechu najdete v článku: Makadamové ořechy: vše, co o nich potřebujete vědět.

Kolik tepla skořápka dá

Tvrdá, hutná a suchá skořápka je skvělé palivo. Vědecké studie z posledních let se shodují:

Palivo	Spalné teplo	Zdroj
Makadamiová skořápka	21,3 MJ/kg	Heliyon, 2024
Eukalyptové dřevo	18,8 MJ/kg	Heliyon, 2024
Makadamiová skořápka	19,6 MJ/kg	Univerzita v Johannesburgu, 2016
Uhlí z JAR	19,4 MJ/kg	Univerzita v Johannesburgu, 2016

Skořápka tedy hřeje přibližně jako kvalitní hnědé uhlí nebo dřevěné pelety a víc než běžné polenové dříví. Výzkumníci z Johannesburgu navíc upozorňují, že po ní zbude méně popela než po uhlí. Australský svaz pěstitelů to shrnuje slovy, že skořápka má energii podobnou méně kvalitnímu uhlí, ale bez jeho škodlivých emisí.

Když to přepočítáte, kilogram skořápek dá zhruba 5,5 kWh tepla. Z každého kilogramu vyloupaných jader tedy zbude palivo na zhruba 11 kWh. A provozovna, která ročně vyloupá tisíce tun ořechů, má najednou vlastní zdroj energie.

TIP: Víte, jak para ořechy zachraňují Amazonský prales?

K čemu provozovny teplo potřebují

Makadamie přicházejí z farmy vlhké. Podle norem, které uvádí INC, se ořechy ve skořápce musí do 14 dnů od příjmu dosušit pod 7,5 % vlhkosti a teplota sušení nesmí překročit 60 °C, jinak jádra hnědnou. Australský svaz pěstitelů popisuje, že sušení na zhruba 3 % vlhkosti trvá kolem dvou týdnů a sušárny bývají větší než olympijský bazén.

To je spousta tepla, pořád dokola, celou sezonu. A právě to provozovny berou ze skořápek. Spálí je v kotli na biomasu, ohřejí vodu a ta proudí radiátory v sušárnách. Kruh se uzavře: skořápky z dnešní várky usuší ořechy z té zítřejší.

Jak to vypadá v praxi:

• Brazílie: Podle průzkumu INC tamní provozovny skořápkami topí a ořechy ve skořápce suší solárním teplem.
• Bundaberg, Austrálie: Šéf firmy Marquis Macadamias v roce 2021 řekl, že jim z louskání zbývá kolem 6 000 tun skořápek ročně, „neuvěřitelně dobrého paliva“, kterým topí v kotli na sušení ořechů.
• Havaj: Závod Mauna Loa u Hila byl už v roce 1965 navržený tak, aby si energii vyráběl ze svých skořápek. Menší havajská firma Hamakua uvádí, že na jednu kilowatthodinu elektřiny stačí necelé tři kilogramy skořápek.
• Jihoafrická republika: Tamní pěstitelé podle průzkumu INC sázejí na solární energii. Kotle na skořápky jsou ale i v JAR běžné vybavení provozoven.

Elektrárna na makadamie

Nejdál to dotáhli v australském Queenslandu. Družstvo Suncoast Gold Macadamias, které vlastní zhruba 140 pěstitelů, spustilo v září 2003 v Gympie první elektrárnu na makadamiové skořápky na světě.

Podle projektové dokumentace má výkon 1,5 MW a ročně spálí kolem 5 000 tun skořápek. Vyrobená elektřina měla pokrýt spotřebu zhruba 1 200 domácností. Provozovna si z ní nechá asi pětinu, zbytek pošle do sítě.

Z odpadu se tak stala cenná surovina. Družstvo, které dřív řešilo, kam s tisíci tun skořápek, je dnes vlastně i výrobcem elektřiny.

INC ve svém průzkumu ukazuje, že makadamie nejsou jediné. Pistáciové skořápky v USA farmáři prodávají energetickým společnostem, slupky jdou jako krmivo pro dobytek. Pekanové skořápky se v USA vedou jako obnovitelný zdroj energie a v Moldavsku stát podporuje kotle na biomasu z ořechových skořápek.

TIP: Jediná mrazivá noc v Turecku zdraží lískové ořechy v Evropě. Proč?

Co se ze skořápek dělá dál

Spalování není jediná cesta. Australský svaz pěstitelů ve své ročence 2025 píše, že se využije 100 % sklizeného ořechu: slupka jde do kompostu, skořápka do kotlů a stále častěji i na biochar. Další využití:

• Biochar: Zuhelnatělé skořápky se zapracují do půdy, kde zlepšují její strukturu a dlouhodobě v ní váží uhlík.
• Aktivní uhlí: Z makadamiových skořápek jde vyrobit kvalitní aktivní uhlí. Australští vědci z Murdochovy univerzity zkoumali jeho využití při léčbě otrav, uplatní se i v těžbě zlata nebo při čištění vody.
• Mulč a substrát: Drcené skořápky se používají jako mulč v sadech a zahradách.
• Průmysl: Mletá skořápka slouží jako plnivo do plastů, abrazivo místo písku při pískování nebo složka dřevotřískových desek. Vědci ji zkoušeli přimíchat i do materiálu pro 3D tisk.

Co to znamená pro vaši spíž

Tři věci, které stojí za pozornost:

1. Platíte za jádro, ne za skořápku. Dvě třetiny makadamie jsou skořápky. I proto patří makadamie k nejdražším ořechům: z kila sklizených ořechů vám zbyde zhruba třetina kila jader.
2. Celá jádra jsou malý zázrak. Rozlousknout skořápku pevnou jako hliník a nerozbít přitom měkké jádro vyžaduje přesné sušení a seřízené stroje. Proto se rozlišují celá jádra a zlomky. Naše makadamové ořechy natural jsou velká jádra nejvyšší kvality (na obalu najdete označení „styl 1“).
3. Makadamie je ořech s malou uhlíkovou stopou zpracování. Když provozovna topí vlastními skořápkami, nemusí na sušení pálit plyn ani uhlí. Pro ořech, který cestuje přes půl planety, je to příjemná zpráva.

A pokud máte rádi spíš slanou variantu, vyzkoušejte makadam pražený a solený.

Závěr

Makadamie je ořech, ze kterého jíme jen menšinu. Většina hmoty, kterou strom vytvoří, je tvrdá dřevitá skořápka. Pěstitelé se ji ale naučili využít beze zbytku: topí s ní v sušárnách, vyrábějí z ní elektřinu, biochar i aktivní uhlí.

Až si příště dáte hrst makadamií, vzpomeňte si, že skořápky od nich možná právě teď hřejí v kotli někde v Queenslandu a suší další várku.

Časté otázky

Zdroje

Australian Macadamia Society (2025) Australian Macadamias Yearbook 2025. Lismore: Australian Macadamia Society. Dostupné z: https://trade.australian-macadamias.org/wp-content/uploads/2025/12/2025-YEARBOOK-FINAL.pdf (navštíveno 9. 10. 2026).

Australian Macadamias (2017) Macadamia shells could save lives. Dostupné z: https://trade.australian-macadamias.org/macadamia-shells-could-save-lives (navštíveno 9. 10. 2026).

Australian Macadamias (b. r.) Reducing waste. Dostupné z: https://www.australian-macadamias.org/consumer/sustainability/marvellous-macadamia-shells/ (navštíveno 9. 10. 2026).

Bundaberg Now (2021) Plans lodged for Marquis Macadamias expansion, 17. května. Dostupné z: https://www.brcnow.bundaberg.qld.gov.au/2021/05/17/marquis-macadamias-expansion-plans/ (navštíveno 9. 10. 2026).

Company Histories (b. r.) Mauna Loa Macadamia Nut Corporation – company history. Dostupné z: https://company-histories.com/Mauna-Loa-Macadamia-Nut-Corporation-Company-History.html (navštíveno 9. 10. 2026).

Hawaii Department of Agriculture (b. r.) Hamakua Macadamia Nut Company. Honolulu: Agricultural Development Division. Dostupné z: https://dab.hawaii.gov/add/?p=404 (navštíveno 9. 10. 2026).

International Nut and Dried Fruit Council (2022) Macadamia: Technical Information. Reus: INC.

International Nut and Dried Fruit Council (2025) Nuts & Dried Fruits Global Statistical Review 2025. Reus: INC.

International Nut and Dried Fruit Council (b. r.) Sustainable Practices in the NDF Industry – INC Survey. Reus: INC.

Mulaba-Bafubiandi, A. F. a Niclette, E. (2016) Materiallurgy of macadamia nut shell explained using its physical properties. Konference SAIP2016, Johannesburg, 4.–8. července 2016. Dostupné z: https://events.saip.org.za/event/86/contributions/5637/ (navštíveno 9. 10. 2026).

Ngunzi, V., Kanali, C., Kituu, G. a Ronoh, E. (2024) „Optimization of economics of biomass fuel mix for boilers in tea processing through response surface methodology“, Heliyon, 10(24), e40875. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2024.e40875.

Power Technology (b. r.) Suncoast Gold Macadamias Biomass Cogeneration Facility, Queensland. Dostupné z: https://www.power-technology.com/projects/suncoast-gold/ (navštíveno 9. 10. 2026).

Schüler, P., Speck, T., Bührig-Polaczek, A. a Fleck, C. (2014) „Structure-function relationships in Macadamia integrifolia seed coats – fundamentals of the hierarchical microstructure“, PLoS ONE, 9(8), e102913. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0102913.