Věděli jste, že Čína vypěstuje 18,4 milionu tun arašídů?

Naposledy aktualizováno 6. 11. 2026 autorem Pavlína

Když si otevřete sáček burských oříšků, máte velkou šanci, že držíte v ruce kus čínské provincie Henan. Není to náhoda. Čína je v arašídech velmoc, se kterou se nikdo jiný nedá srovnat. Podle statistické ročenky Mezinárodní rady pro ořechy a sušené ovoce (INC) za rok 2025 vypěstovala v sezoně 2024/25 18,4 milionu tun arašídů. Druhá, třetí a čtvrtá země v pořadí na toto číslo nedosáhnou ani dohromady.

A pak je tu paradox, kvůli kterému stojí za to číst dál: největší pěstitel arašídů na světě jich zároveň nejvíc dováží.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

  • Svět vypěstoval v sezoně 2024/25 zhruba 51,8 milionu tun arašídů ve skořápce. Za deset let je to o čtvrtinu víc.
  • Čína vypěstovala 18,4 milionu tun, tedy 36 % světové sklizně. Každý třetí arašíd na světě je čínský.
  • Indie (7,1 mil. t), Nigérie (4,3 mil. t) a USA (2,9 mil. t) mají dohromady 14,3 milionu tun. Čína sama sklidí víc než všechny tři.
  • Čína taky arašídy nejvíc spotřebuje: podle odhadů INC přes 13 milionů tun ročně, třikrát víc než Indie. Víc než polovina skončí jako arašídový olej.
  • Proto je zároveň největším dovozcem arašídů na světě. V roce 2024 dovezla přes 739 000 tun, hlavně ze Súdánu a Senegalu.
  • Arašíd není ořech, ale luštěnina. Pochází z Jižní Ameriky a do Číny se dostal v 16. století s portugalskými obchodníky.

Kolik arašídů vlastně svět vypěstuje

Začněme celkovým číslem. Podle INC svět v sezoně 2015/16 vypěstoval necelých 42 milionů tun arašídů (počítáno ve skořápce). V sezoně 2024/25 to bylo 51,8 milionu tun a odhad na sezonu 2025/26 je skoro stejný, 51,6 milionu tun.

Pro srovnání: všech stromových ořechů dohromady, tedy mandlí, vlašáků, lísek, kešu, pistácií a dalších, svět vypěstuje zhruba 6 milionů tun jader. U arašídů je to v přepočtu na jádra kolem 36 milionů tun, tedy úplně jiná liga. Jsou to nejrozšířenější „oříšky“ planety a pěstují se ve víc než stovce zemí na všech pěti kontinentech, v pásu zhruba mezi 40. stupněm severní a jižní šířky.

Arašídy a arašídové máslo
Arašídy a arašídové máslo

Žebříček největších pěstitelů

Takhle vypadá první desítka podle statistik INC za sezonu 2024/25 (tuny ve skořápce):

PořadíZeměSklizeň 2024/25Podíl na světě
1.Čína18 400 000 t36 %
2.Indie7 100 000 t14 %
3.Nigérie4 300 000 t8 %
4.USA2 925 000 t6 %
5.Argentina1 895 000 t4 %
6.Senegal1 800 000 t3 %
7.Súdán1 684 000 t3 %
8.Brazílie1 200 000 t2 %
9.Indonésie880 000 t2 %

Všimněte si, jak velký je skok mezi prvním a druhým místem. Čína vypěstuje víc než dvaapůlkrát tolik co Indie. A když sečtete Indii, Nigérii a USA, dostanete 14,3 milionu tun. To je pořád o čtyři miliony méně než Čína.

V pětiletém průměru (2020/21 až 2024/25) vychází čínský podíl úplně stejně, na 36 %. Nejde tedy o jeden mimořádný rok, ale o dlouhodobý stav.

Jedna poznámka pro zvídavé: u Indie se zdroje dost rozcházejí. INC a americké ministerstvo zemědělství (USDA) počítají se 7 až 7,5 milionu tun, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) přebírá oficiální indická čísla a uvádí kolem 12 milionů tun. Na prvenství Číny to ale nic nemění.

Proč zrovna Čína pěstuje tolik arašídů

Plocha to nebude. Indie má arašídových polí dokonce víc než Čína. Rozdíl dělá výnos.

Podle dat FAO za rok 2024 sklidí čínský zemědělec z hektaru zhruba 4 tuny arašídů. Světový průměr je 1,85 tuny, indický kolem 2,1 tuny. Čína tak má zhruba šestinu světové plochy arašídů, ale třetinu světové sklizně.

Za tím stojí zavlažování, kvalitní osivo, hnojení a hlavně to, že se arašídy v Číně pěstují v úrodné Severočínské nížině, ne na chudých půdách závislých na dešti, jako v mnoha částech Afriky a Indie.

Nejvíc arašídů dává provincie Henan. Podle čínského statistického úřadu tam v roce 2024 sklidili zhruba 6,4 milionu tun, skoro třetinu celé čínské úrody. Druhý je Šan-tung (Shandong) s 2,8 milionu tun. Pro představu: kdyby byl Henan samostatný stát, byl by třetím největším pěstitelem arašídů na světě, před Nigérií.

Skladem 49 Kč
Nepražené, nesolené a oloupané arašídy, které jsou mnohem větší než arašídy, které běžně najdete v obchodech. Díky své nadstandardní velikosti jsou lahodnější, vláčnější a nejsou tak tvrdé. Snadno se z nich vyrábí burákové máslo, ale vynikající jsou i jen tak.
Skladem 49 Kč
Oloupané, pražené a nesolené arašídy. Jsou upražené tak, aby vynikla jejich chuť a příjemně křupaly. Jsou velikostně mnohem větší, než běžně najdete v obchodech, a díky tomu jsou vláčnější a chutnější. Neobsahují žádnou sůl, a proto se hodí k přípravě všech pokrmů, ideální jsou na výrobu arašídového másla a na mlsání bez výčitek.
Skladem 119 Kč
Arašídové máslo s jemnou konzistencí s kousky arašídů vás opravdu překvapí. Je křupavé, 100% přírodní a neobsahuje žádný přidaný cukr nebo konzervanty a další škodlivé příměsi, takže chutná jako domácí arašídové máslo. Vyrábíme jej častěji po menších várkách, abychom zajistili maximální čerstvost. Tato arašídová pomazánka se hodí do kaší, na pečení sušenek, na chleba, taky se hodí na zdravé recepty z arašídového másla nebo jen tak samotné na lžičku, když máte na něco chuť.

Paradox: největší pěstitel je i největší dovozce

Tady to začíná být zajímavé. Čína arašídy nejen pěstuje, ale také ve velkém kupuje.

Podle INC dovezla Čína v roce 2024 dokonce 739 526 tun arašídů (v přepočtu na jádra), víc než kterákoli jiná země na světě. Druhé Nizozemsko, přes jehož přístavy proudí arašídy do celé Evropy, dovezlo 410 000 tun. Ještě v roce 2015 přitom Čína dovážela necelých 78 000 tun. Za deset let tedy dovoz skoro zdesetinásobila.

Proč? Protože Čína arašídy hlavně zpracovává na olej. Podle USDA jde v Číně na lisování víc než polovina všech arašídů, zbytek se sní jako potravina. Čína vyrobí zhruba polovinu veškerého arašídového oleje na světě a arašídový olej je tam běžnou součástí kuchyně, na smažení i do woku.

Jak velká ta spotřeba je, ukazují odhady INC: Čína v roce 2024 spotřebovala přes 13,4 milionu tun arašídů (v přepočtu na jádra), víc než kterákoli jiná země a zhruba třikrát tolik co druhá Indie. Na jednoho obyvatele připadá 9,5 kilogramu ročně, v Indii 2,9 kilogramu a v USA 4,3 kilogramu. Z našich sousedů se do tabulky největších spotřebitelů dostalo Polsko s 2,5 kilogramu a Německo s 1,2 kilogramu na osobu.

Odkud Čína dováží? Podle údajů o obchodu za rok 2024 pocházelo přes 98 % čínského dovozu arašídů ze Súdánu a Senegalu. Pro obě africké země je čínský trh naprosto zásadní.

Odkud se arašídy dostaly do Číny

Arašídy na první pohled působí asijsky, zvlášť když si vybavíte kuře kung pao nebo arašídovou omáčku k nudlím. Jejich domov je ale na opačné straně planety.

Kulturní arašíd vznikl křížením dvou divokých druhů na jihu dnešní Bolívie a na severozápadě Argentiny. Potvrdila to genetická studie publikovaná v roce 2016 v časopise Nature Genetics. Indiáni v Jižní Americe arašídy pěstovali tisíce let před příchodem Evropanů.

Do Číny se dostaly v 16. století, za dynastie Ming. Přivezli je nejspíš portugalští obchodníci do přístavů v provincii Fu-ťien. Podle historika Ping-ti Hoa se první písemná zmínka o arašídech v Číně objevuje kolem roku 1538. Arašídy tak byly pravděpodobně první americkou plodinou, která v Číně zapustila kořeny. Celé další století byly hlavně pochoutkou na hostinách, než se rozšířily po celé zemi.

Odrůdy arašídů dovážených z USA
Odrůdy arašídů dovážených z USA

Ořech, který není ořech

Když už jsme u botaniky: arašíd, česky podzemnice olejná (Arachis hypogaea), není ořech. Patří do čeledi bobovitých, stejně jako hrách, fazole nebo čočka. To, čemu říkáme burský oříšek, je semeno uvnitř lusku.

A ten lusk roste pod zemí. Rostlina vykvete nad zemí a po opylení se stopka s budoucím plodem prodlouží, skloní se k zemi a zavrtá se do hlíny. Teprve tam se vyvine lusk se semeny. Botanici tomu říkají geokarpie. Odtud i latinské jméno: hypogaea znamená „pod zemí“.

Sklízí se zhruba pět měsíců po výsevu. Rostliny se vyorají i s kořeny, pár dní schnou na poli a teprve pak se od nich oddělí lusky.


TIP: Arašídy: vše, co o nich potřebujete vědět.

Odkud jsou arašídy, které jíme v Evropě

Možná vás překvapí, že v evropském dovozu Čína dominuje mnohem méně, než by se podle čísel o produkci čekalo. Většinu své úrody totiž spotřebuje doma.

Podle evropského statistického úřadu Eurostat pocházely v roce 2025 tři ze čtyř loupaných arašídů dovezených do EU zvenčí z Argentiny. Čína měla podíl kolem 8 %, Brazílie 7 % a USA 5 %. Velká část arašídů přitom do Česka nepřijde přímo, ale přes Nizozemsko, které funguje jako evropský arašídový přístav.

I proto na obalech najdete různé země. U nás v Ochutnej Ořech mají loupané arašídy natural i velké pražené arašídy bez soli původ v Číně (pražíme je v Česku), kdežto 100% arašídové máslo vyrábíme z argentinských arašídů.

Jak je to s kvalitou a aflatoxiny

U arašídů se často mluví o aflatoxinech. Jsou to jedovaté látky, které vytvářejí plísně, když arašídy po sklizni nesprávně schnou nebo se skladují ve vlhku. Hlídají se proto u všech arašídů bez ohledu na původ.

Evropská unie má na aflatoxiny jedny z nejpřísnějších limitů na světě. U zásilek z některých zemí navíc nařizuje zvýšené kontroly přímo na hranici. Podle nařízení platného od roku 2025 se laboratorně kontroluje každá desátá zásilka arašídů z Číny, u Indie dokonce každá druhá a zásilky musí mít s sebou i výsledky rozborů.

Z toho plyne jednoduchá rada: kupujte arašídy od prodejce, který zná svého dodavatele a ví, odkud zboží pochází. A doma je skladujte v suchu a chladu.

TIP: Jak správně skladovat ořechy?

Co to znamená pro vaši spíž

Tři věci, které si z těch čísel můžete odnést:

  1. Cenu arašídů ovlivňuje Čína dvakrát: Jednou jako největší pěstitel, podruhé jako největší kupec. Když má Čína slabší úrodu, nakupuje víc v Africe a Jižní Americe a ceny jdou nahoru i v Evropě.
  2. Vyplatí se číst zemi původu na obalu: Čínské, argentinské, americké nebo izraelské arašídy se liší velikostí, chutí i tím, k čemu se hodí nejlépe. U nás jsou například loupané arašídy z Číny, neloupané pražené buráky z USA a arašídové máslo z Argentiny.
  3. Arašídy jsou pořád nejdostupnější „oříšek“: Svět jich vypěstuje zhruba šestkrát víc než všech stromových ořechů dohromady (obojí v přepočtu na jádra). Proto jsou levnější než mandle nebo kešu a hodí se do kuchyně ve velkém, od arašídové omáčky na nudle po domácí arašídové máslo.

Závěr

Arašídy jsou jihoamerická rostlina, která si našla druhý domov v Číně. Za necelých pět set let se z exotické pochoutky na hostinách stala plodina, ze které Čína vypěstuje třetinu světové úrody a spotřebuje víc než polovinu.

Až si příště nasypete hrst burských oříšků, vzpomeňte si, že jste možná ochutnali pole v provincii Henan. Nebo argentinskou pampu, pokud zrovna mažete arašídové máslo na chleba.

Časté otázky

Která země pěstuje nejvíc arašídů?

Čína. V sezoně 2024/25 vypěstovala podle INC 18,4 milionu tun arašídů ve skořápce, tedy 36 % světové produkce. Druhá je Indie se 14 %, třetí Nigérie s 8 % a čtvrté USA s 6 %.

Je pravda, že Čína vypěstuje víc arašídů než zbytek světa?

Není. Čína vypěstuje zhruba třetinu světových arašídů, ne víc než polovinu. Je ale pravda, že sklidí víc než Indie, Nigérie a USA dohromady. A spotřebuje jich víc než kterákoli jiná země, hlavně na výrobu oleje.

Proč Čína arašídy dováží, když jich tolik pěstuje?

Protože jich ještě víc spotřebuje. Víc než polovina čínských arašídů jde na lisování oleje, který se v čínské kuchyni používá každý den. Domácí úroda poptávce nestačí, a tak Čína dováží hlavně ze Súdánu a Senegalu.

Odkud jsou arašídy prodávané v Česku?

Nejčastěji z Argentiny, Číny a USA. Do EU v roce 2025 přišly tři ze čtyř dovezených loupaných arašídů z Argentiny. Do Česka často putují přes Nizozemsko. Konkrétní zemi původu najdete na obalu nebo u produktu v e-shopu.

Je arašíd ořech?

Botanicky ne. Arašíd je luštěnina z čeledi bobovitých, příbuzná hrachu a fazolím. Jeho lusky dozrávají pod zemí. V kuchyni a obchodě se ale mezi ořechy řadí, protože chutí i složením se jim podobá.

Zdroje

Bertioli, D. J. et al. (2016) „The genome sequences of Arachis duranensis and Arachis ipaensis, the diploid ancestors of cultivated peanut“, Nature Genetics, 48(4), s. 438–446. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/ng.3517.

Eurostat (2026) EU trade since 1988 by HS2-4-6 and CN8 (DS-045409) [databáze]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ds-045409/ (navštíveno 9. 10. 2026).

Evropská komise (2025) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1441. Dostupné z: https://lawplayer.com/eu/act/32025R1441 (navštíveno 9. 10. 2026).

FAO (2026) FAOSTAT: Crops and livestock products [databáze]. Řím: Food and Agriculture Organization of the United Nations. Dostupné z: https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL (navštíveno 9. 10. 2026).

Ho, P. (1955) „The introduction of American food plants into China“, American Anthropologist, 57(2), s. 191–201. Dostupné z: https://doi.org/10.1525/aa.1955.57.2.02a00020.

International Nut and Dried Fruit Council (2018) Peanut: Technical Information. Reus: INC.

International Nut and Dried Fruit Council (2025) Nuts & Dried Fruits Global Statistical Review 2025. Reus: INC.

USDA Foreign Agricultural Service (2026) Production, Supply and Distribution Online: Oilseeds [databáze]. Washington, D.C.: USDA. Dostupné z: https://apps.fas.usda.gov/psdonline/app/index.html#/app/downloads (navštíveno 9. 10. 2026).

Tým OchutnejOřech.cz

Děkujeme, že nás čtete!

Tento blog pro vás píše tým obchodu s oříšky a zdravou výživou ochutnejorech.cz. Celý náš svět se točí okolo shánění těch nejkvalitnějších surovin – sami z nich naše recepty připravujeme. Už jste zkusili naše oříšky?

Podívat se do obchodu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

0 Sdílení
Sdílet
Tweetnout
Sdílet
Pin